Shromažďované sbírkové předměty se vystavovaly
v městském muzeu, tato instituce se ale během své několik desítek let
trvající existence musela nejméně pětkrát stěhovat. V roce 1940 byl pro
muzeum vyčleněn velký sál místního zámku, k dispozici byla tehdy
i jedna místnost v přízemí. O činnost spolku byl zejména v prvních
letech jeho existence značný zájem, o čemž svědčí skutečnost, že měl
zpočátku až 200 přispívajících členů. Do muzejních sbírek se
postupně podařilo získat celou řadu zajímavých exponátů, mezi kterými
nechyběly vinařské předměty, zbraně, mince, keramika i archeologické
nálezy. K muzeu byl v té době rovněž přičleněn městský archiv
s písemnostmi až ze 16. století a s doklady cechovního života.
Prostory muzea byly využívány i pro krátkodobé
výstavy, v roce 1951 se zde uskutečnila velká výstava grafických prací a
leptů Ctibora Šťastného. Uprostřed padesátých let se bzenecké muzeum
stalo pobočkou Okresního muzea ve Veselí nad Moravou. Vlastivědné sbírky
byly tehdy přemístěny do jedné místnosti bývalé židovské školy a
část muzejních sbírek byla v roce 1956 umístěna v Hoškově domku na
náměstí, kde byly také pořádány výstavy fotografií místních
amatérských fotografů.
Koncem šedesátých let byly muzejní sbírky umístěny
v Absolonově provozovně na Horním náměstí a v roce 1971 se podařilo
pro veřejnost zpřístupnit veškeré sbírky uložené i ve starších
objektech. Svoji činnost bylo muzeum ve Bzenci nuceno ukončit v roce 1977,
nebyly pro něj vhodné místnosti, stejně tak chyběl i odborný dozor. Na
podzim roku 1977 provedl proto profesor Jan Hirš poslední odbornou
inventarizaci muzejního materiálu, exponáty byly uloženy do krabic a
následně převezeny do Hodonína, kde byly uloženy do depozitáře
tamnějšího muzea. Do někdejších muzejních prostor byla poté
přestěhována městská knihovna.
V polovině 90. let došlo ve Bzenci k obnovení
Muzejního spolku a díky vstřícnému postoji města je po 27. leté odmlce
část muzejních sbírek opět zpřístupněna pro nejširší veřejnost.
Expozice se nacházejí v prvním patře budovy knihovny v ulici Krále
Vladislava. Ve dvou místnostech zde byly nainstalovány sbírky původního
muzejního spolku, které jsou doplněny i o nové exponáty
z posledních let.
Expozice města byly pro veřejnost zpřístupněny
slavnostní vernisáží na Bzenecké slavnosti dne 13. 8. 2004, úvodní
projev pronesl starosta města Pavel Čejka.
První místnost je věnována zejména historii města.
Archeologické nálezy umístěné v první části expozice dokládají
nepřetržité osídlení tohoto území již od paleolitu. Mezi vystavenými
předměty se nachází přesleny, pazourky, neolitické sekerky i keramika.
Následující úsek je věnován vývoji a přestavbám bzeneckého zámku
i přilehlého parku, ve kterém se dodnes nachází jedna z nejstarších
líp na Moravě. Základní i střední školství je v expozici prezentováno
starými fotografiemi výstavby jedné z dominant města – Měšťanské
školy, která byla slavnostně otevřena na Horním náměstí v roce 1898 a
dále školními snímky z počátku 20 století. Mezi exponáty zde ovšem
nechybí ani stará školní lavice, či učebnice. Další úsek expozice je
věnován církevním památkám, zejména kostelu sv. Jana Křtitele a
kapličce sv. Floriána, která byla za druhé světové války vyhozena
ustupujícími německými vojsky do povětří a její zřícenina se dodnes
nachází na vrcholu kopce nad Bzencem. Opět je zde dokladována celá řada
starých snímků, modlitební knihy či kropenky. Židovská komunita je
připomenuta několika hebrejskými publikacemi, nechybí zde tóry, typický
sedmiramenný svícen a celá řada dalších liturgických předmětů včetně
oděvů, k vidění jsou zde rovněž fotografie přibližující také jednu
z bývalých městských dominant – židovskou synagogu, která byla
zbořena v 60 letech 20. století. Dominantní – centrální část
místnosti je věnována národopisu, který je zde symbolicky prezentován
kolovrátkem, máselnicí, keramikou a dalšími exponáty.
Expozice v druhé místnosti je zaměřena zejména na
cechy, řemesla či zemědělství a samozřejmě zde nesmí chybět ani úsek
věnovaný vinařství, které má v tomto městě obrovskou tradici. Zájemci
si zde mohou prohlédnout vystavené zemědělské nářadí, cechovní
pečetidla i vzácnou cechovní truhlici ze 17. století. K zajímavým
exponátům se řadí také sbírka perníkových matric umístěná ve
vitríně uprostřed místnosti či sbírka bzeneckých vinařských etiket.
Celá expozice je doplněna řadou starých snímků, na kterých si zájemci
mohou porovnat stavební vývoj Bzence.
Příprava expozice trvala několik měsíců, jejím autorem
je Mgr. Ivo Vratislavský. Sbírkové předměty, které nejsou vystaveny, byly
uloženy do depozitáře postupně probíhá jejich dokumentace.
Kromě stálých expozic je k dispozici i jedna místnost,
která slouží k prezentaci krátkodobých výstav nejrůznějšího
zaměření.
