V zámeckém parku stojí prastará lípa. Na kamenné dvojjazyčně psané
desce u lípy čteme, že podle záznamů z roku 1771 byla tato lípa již
v roce 1604 přes 500 let stará.
Lípa byla vždy považována za symbol slovanské vzájemnosti. Naše lípa
je němým svědkem dávné minulosti. Zažila slávu i pád bzeneckého hradu
v roce 1423. Byla svědkem dokonalé zkázy města Bzenec vojevůdcem
Bočkajem v roce 1605. Zažila léta válek, poroby, bídy, ponížení.
Přečkala královské purkrabí, pány z Kravař, Kropáče z Nevědomí,
Proskovské z Proskova, Reichenbachy i rod Magnisů. Přežila i pohnuté
20. století.
Kmen již lípa nemá. Za vlády Marie Terezie vichr rozvrátil kmen na
6 dílů. Tato lípa byla již v minulosti předmětem obdivu, což dokazují
i historické záznamy. Dle zpráv zanesených v urbáři z roku 1604, byla
tato lípa na 500 let stará, její kmen měl v obvodu 71/3 sáhů, koruna
66 sáhů, větve byly 10 sáhů dlouhé.
Historik Jan Petr Cerroni ve svém rukopisném díle Alt und Neu Mähren
z roku 1762, který je uložen v zemském archivu v Brně, popisuje velkou
lípu takto: „V Bzenci lze především spatřiti lípu, jejíž kmen má
8 loktů v průměru a jejíž větve se rozpřahají až 320 stop od kmene.
Tvoří v pěkné souměrnosti spodní, střední a horní loubí,
spočívající postupně na 36, 30 a 8 sloupech. Místo pod lipou, k němuž
vedou 4 brány, je tak dlouhé a široké, že se na něm může současně
hrát 6 kuželkových partií, aniž by si hráči překáželi. Vypravuje se,
že pod touto lípou odpočíval a bavil se císař Rudolf II. s celou svou
dvorní družinou, s plukovníkem a tělesnou gardou".
Obdivně a s úctou se o lípě vyjádřil dějepisec Řehoř Volný, když
v topografii Moravy napsal : „V zámecké zahradě jsou ony pověstné
lípy, z nichž obryně je tak rozvětvena, že by mohla poskytnouti útulku
celému jízdnímu pluku i s koňmi… Člověka jímá úděs, pováží-li,
že je snad družkou mladé Moravy, zestárlou v proudech dob, jež viděla
mizeti“.
Podle odborného posudku, zpracovaného Ing. Kolaříkem v roce 2002, se
jedná o mohutného jedince lípy velkolisté (Tilia platyphyllos). Strom
v současné době sestává především ze sekundárních výhonů, které
tvoří jak vrcholovou partii centrálního kmene, tak i původní výmladky
(v současné době více než 60 – 90 let staré ) vytvářející obvod
koruny. Zdravotní vitalita stromu je výborná. Ani na obvodových
výmladcích, ani na centrálním kmeni nejsou patrné žádné výraznější
známky prosychání či vitalitního sestupu.
Opodál stávala druhá stará lípa. Měla vyhnilé kořeny, a tak ji silný
vichr před mnoha lety z kořenů vyvrátil. Pod ní je vinný sklep, a tak
zřejmě velmi živořila. Zůstaly po ní jen letorosty, které vyrůstají ze
zbytků kořenů a pamětní kamenná deska, na které je tato skutečnost
popsána.
Parametry stromu Bzenecká Lípa
Stáří: cca 900 let
Hlavní kmen:
obvod kmene: 548 cm
výška stromu: 34,5 m
průměr kosterních větví: 49 – 100cm
